Geomorfologické údaje
Geomorfologické začlenění oblasti, v níž leží město Frenštát:
Provincie: Západní Karpaty
Subprovincie: Vnější Západní Karpaty
Oblast: Západobeskydské podhůří
Celkem: Podbeskydská pahorkatina
Podcelek: Frenštátská brázda
Geologické údaje
Karpatská oblast, v níž Frenštát leží, je složena z měkkých písčitých a slinitých usazenin druhohorního moře, které byly promíšeny štěrkovitými náplavami a na přelomu druhohor a třetihor zvrásněny mohutnými horotvornými procesy (alpínské vrásnění; asi před 135 miliony lety). V průběhu tlakového působení byly vrásy navršeny přes sebe a jako mohutný příkrov nasunuty na okraj Krkonošsko-jesenické kry (patří do provincie Český masiv), která byla i s kamenouhelnými vrstvami zatlačena do hlubin. Proto jsou dnes zásoby černého uhlí právě v oblasti Frenštátu.
V období druhohor (jura; asi před 190 miliony lety) se v okolí Štramberku ukládaly vápence. Na nich se vyvinuly typické krasové útvary (jeskyně Šipka, Psí kostelík, Jurova jeskyně, Slámova sluj). Štramberský kras tvoří vápencové kopce Kotouč (kdysi tam probíhala těžba vápence), Zámecký vrch, Skalky a Váňův kámen. Vápence Štramberského krasu jsou světle šedé. S vápenci je možno se setkat i v kopcovitém okolí Kopřivnice (vápence červené). Krasové útvary v okolí Štramberku zřejmě vznikly činností vody ve třetihorách.
Další vývoj povrchových útvarů ovlivnila mořská záplava v období třetihor. Zanechala po sobě mořské usazeniny, místy také abrazní terasy. Radhošťská hornatina byla pravděpodobně jakýmsi ostrovem tohoto moře, jež zde tvořilo různé choboty a zálivy. Velký vliv na utváření krajiny měla také vznikající říční síť, díky níž se utvářely další terasy.
Ve čtvrtohorách došlo k ochlazení a do střední Evropy pronikl severský pevninský ledovec (zalednění mělo dvě fáze: starší halštrovskou a mladší sálskou). Ledovec zaplnil údolí Odry a postupoval dál až pronikl na svahy Beskyd. O tom, kam až se ledovec dostal se stále diskutuje. Ve starších čtvrtohorách (pleistocén) se na území Ostravska a Moravské brány rozprostíralo jezero, které bylo na jihu ohraničeny právě Beskydami. Svědčí o tom typické jezerní usazeniny s pravidelným sledem od nejhrubších štěrků až po nejjemnější písčitojílovité vrstvy v nadloží. Po době ledově na ně byly naváty spraše. Po ústupu ledovce začala vznikat dnešní říční soustava.
Západní Karpaty jsou relativně mladé. Denudační vliv na reliéf netrvá dlouho, a proto jsou jejich hřbety ostré, vrcholy výrazné a říční údolí ostře zaříznuta. Převládají v nich písčité horniny a slínité mořské usazeniny. Většina hornin Karpatského oblouku je druhohorního až třetihorního stáří a jedná se vesměs o flyše (usazené horniny). I v těchto horninách se vyskytují jeskyně. Jedná se o tzv. pseudokrasové jeskyně, s kterými se můžete setkat např. na Radhošti nebo na Kněhyni (Cyrilka, Kněhyňská aj.).
V oblasti Frenštátu se nacházejí jílovitopísčité šedé vrstvy, šedozelené pískovce a žlutohnědé břidlice druhohorního stář. Zkameněliny jsou velmi vzácné.
Čtvrtohorní usazeniny zaujímají poměrně dost velké uzemí. Hojně zejména poblíž říčních toků. Patří mezi ně štěrky a písky.
Sopečné horniny jsou ojedinělé. Jedná se spíše o menší ostrůvky, které se táhnou přes Jičínsko a Příborsko až do Polska.
Z nerostných surovin jsou významné zásoby černého uhlí (linie Frenštát-Trojanovice a Příbor-Klokočov), zemní plyn (Podbeskydská pahorkatina), železná ruda (také v oblasti Frenštátu, dnes je většina vytěžena), vápenec (Štramberk), štěrk, písek a břidlice.
Horopis
Frenštát leží v Podbeskydské pahorkatině poblíž Moravskoslezských Beskyd. Není tedy divu, že jeho okolí dominují hory. Geomorfologické zařazení Moravskoslezských Beskyd:
Provincie: Západní Karpaty
Subprovincie: Vnější Západní Karpaty
Oblast: Západní Beskydy
Celek: Moravskoslezské Beskydy
Podcelek: Radhošťská hornatina, Lysohorská a Klokočovská hornatina
Radhošťská hornatina
Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Čertův mlýn (1207 m), Pustevny (1010 m), Radhošť (1129 m), Noříčí (1047 m), Velká Stolová (1046 m), Velký Javorník (918 m), Černá hora (918 m), Tanečnice (1084 m), Kněhyně (1257 m), Magurka (1067 m)
Rožnovské sedlo (Pindula)
Lysohorská hornatina:
Lysá hora (1323 m), Travný (1203 m), Ropice (1082 m), Kalužný (994 m), Smrčina (1015 m), Prašivá (843 m), Slavíč (1055 m), Javorový (1032 m), Ostrý (1044 m), Kozubová (982 m)
Klokočovská hornatina (Zadní hory)
Beskyd (900 m)
Vodstvo
Přes Beskydy prochází významné evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Jeho hranice se táhne přes Veřovické vrchy, Pindulu, Radhošť, Pustevny, Čertův mlýn, Martiňák, Kladnatou a Třeštík na Bumbálku.
Úmoří Baltského moře: řeky Jičínka, Sedlnice, Lubina (přítoky Lomná, Tichávka, Kopřivnička), Čeladenka (odvodňuje oblast Kněhyně a Smrku), Ondřejnice (okolí Kozlovic a Hukvald)
Úmoří černého moře: Rožnovská Bečva s přítoky
CHKO Beskydy
Vymezení: Moravskoslezské Beskydy, část Vsetínsko-Hostýnských vrchů a Javorníků
Rozloha: 1160 km čtverečních
Vznik: 5. března 1973
Sídlo správy: Rožnov pod Radhoštěm
Důvod ochrany: porosty a živočichové
Maloplošná chráněná území: celkem jich je kolem 30 (např. Radhošť I, Radhošť II, Nořičí, Trojačka aj.)
Typické znaky krajiny: povrchové utváření, vodní toky a plochy, vegetační kryt a živočišstvo
Rostlinstvo:
lesy 70% území
původní ekosystémy smíšených lesů a typických lučních společenstev zachovány
původně květnaté bučiny nahrazeny smrkovými monokulturami
rostliny květnatých bučin: lýkovec jedovatý, kyčelnice žláznatá, měsíčnice vytrvalá, pitulník žlutý (hluchavka žlutá), plicník lékařský a kopytník evropský
rostliny nižších poloh: jaterník podléška nebo kokořík přeslenitý
rostliny vyšších poloh: trávy, brusnice borůvka, mechy
rostliny rašelinných luk: rašeliník, ďáblík bahenní a rosnatka okrouhlistá
rostliny luk: vstavačovité, sněženka podsněžník, bledule jarní, prvosenky, bělokvětý šafrán a tzv. Helffelův šafrán a hořec tolitovitý
Zvířectvo:
vyhubeny větší šelmy, téměř vymizel tetřev hlušec, ubývá i zajíců a koroptví
ohrožené druhy: medvěd, vlk či rys (občas sem přicházejí ze sousedních slovenských hor)
šelmy: lišky, kuny, jezevci, vydry a lasice
lesní zvěř: jelen evropský, srnčí zvěř a divoké prase
ptáci: krkavec velký, čáp černý, jestřáb lesní, včelojed lesní, výr velký, ledňáček obecný, dudek chocholatý a holub doupňák
plazi: ještěrka živorodá a zelená, slepýš křehký, zmije obecná a užovka obojková
hmyz (chráněné druhy): otakárek fenyklový, otakárek ovocný, roháč obecný, nosorožík kapucínek, krajník pižmový a jasoň červenooký
