Kultura
Ve Frenštátě pod Radhoštěm se kromě jiného soustřeďuje i kultura a tradice místního folklóru. Národopisní pracovníci na svém sjezdu v roce 1924 v Brně rozhodli, že oblast Frenštátska nářečně patří k Lašsku a národopisně k Valašsku. Frenštátsko je oblastí, v níž současná lidová tvořivost přímo navazuje na starou tradici lidového umění.
Ve městě už mnoho let působí folklórní skupiny Radhošť a Sedmikvítek, které stále úspěšně udržují místní tradici.
K městu neodmyslitelně patří i muzeum. První exponáty tohoto muzea se podařilo shromáždit už koncem 19. století. V roce 1893, v době příprav na Národopisnou výstavu, byl ve městě ustanoven Národopisný výbor, jehož členové později věnovali sbírky městu. Muzeum se specializuje na vývoj tkalcovství a lidový výtvarný projev. Dokumentuje oblast dvou národopisných regionů – Lašska a Valašska. V muzeu jsou vystaveny také některé malované betlémy, které byly ve městě v minulosti hojně vyráběny. K vzácným exponátům patří také kolekce starých maleb na skle a soubor výklenkových sošek.
Památky města
Centrum města tvoří čtvercové náměstí s částečně zachovalým podloubím. Dominantou je budova radnice, kde sídlí Městský úřad, Městské muzeum a Informační centrum. Na náměstí lze shlédnout kašnu a barokní sochy, v blízkosti jsou i dva nádherné kostely (sv. Martina a sv. Jana Křtitele). Poblíž centra se nalézá také historická budova chlapecké školy. Veřejné prostory jsou vyzdobeny výtvarnými díly zdejších rodáků – Albína Poláška a Karla Vašuta. K městu se vážou jména spisovatelů Františka Horečky a Bohumíra Strnadla-Četyny, malířů Jiřího Drozda, Jana Hrnčárka, Marie Parmové-Knězkové a Antonína Strnadla.
Náměstí Míru
Je centrem města. Lemují ho měšťanské domy ze 17., 18. a 19. století, částečně zachovalé interiéry a fasády a podloubí s původní dlažbou oblázků.
Náměstí však dominuje budova novoromantické radnice z roku 1891 se znakem města – sv. Martinem na fasádě. Halu radnice zdobí díla Albína Poláška (sousoší Cyrila a Metoděje, socha Radegasta), Jana Knebla (reliéf Spořivosti) a Karla Vašuta (Medailon obětem II. světové války). Na budově je umístěna pamětní deska Jiřího Rašky, olympijského vítěze ve skocích na lyžích z roku 1968.
Ve městě se však nalézají i jiné pamětní desky. Např. na domě č.p. 2 je pamětní deska malíře Břetislava Bartoše, na domě č.p. 19 pamětní deska místního rodáka tvořícího v Americe – Albína Poláška.
V centru náměstí se nachází kašna se sochou Neptuna (někdy nazývána také frenštátský Jonáš). Její vznik je spojen s budováním městského vodovodu v roce 1840. Spolu se skupinou lip (lípa Svobody z roku 1919) tvoří historické jádro města.
Kromě toho se na náměstí můžete setkat s několika barokními sochami. V prvé řadě je to socha sv. Floriána, která vznikla asi v roce 1773, dále pak plastika sv. Jana Nepomuckého, jejíž vznik se datuje k roku 1719, sloup Pany Marie, který byl vytvořen v roce 1686, a socha Panny Marie z roku 1666.
Dolní kostel
Kostel sv. Martina byl zbudován po požáru v roce 1661. Nachází se v něm kaple sv. Barbory a kaple sv. Jana Nepomuckého, které byl postaveny v roce 1740. Ozdobou kostela je závěsný triptych Valašské Madony od Adolfa Liebschera a Valašský Betlém od Jana Knebla.
Horní kostel
Kostel sv. Jana Křtitele byl původně postaven v raně barokním stylu, ale v první třetině 17. století byl zrekonstruován na pozdně gotický. V interiéru je hudební kruchta, obraz Vzkříšení a betlém od Josefa Knězka. Malířský soubor 14 zastavení Křížové cesty věnoval kostelu Albín Polášek.
Chlapecká škola
Tato historická budova byla postavena v roce 1876 jako druhá česká škola na Moravě. Při vstupu do této školy se nachází pamětní deska spisovatele Karla Kálala a obětí II. světové války z řad učitelů (Alfréd Havlena, Vilém Hurt, Karel Raška).
Před budovou pak stojí bronzové sousoší Albína Poláška Zápas dobra se zlem (někdy nazýváno Pravěký zápas) z roku 1938.
Pomníky a pamětní desky
Pomník Josefa Jandy, městského lékaře, byl zhotoven Janem Kneblem
Pamětní deska Josefa Kaluse byla vytvořena Albínem Poláškem. Je umístěna na jeho rodném domě v Horní ulici č.p. 121. Deska byla osazena v roce 1935.
Pomník na Horečkách a pamětní deska na frenštátském náměstí (dům č.p. 2) vznikla na počest malíře Břetislava Bartoše. Mimoto byl vytvořen ještě reliéfní portrét, jehož autorem se stal sochař Karel Vašut (je umístěn v parku Osvobození).
Sousoší a plastiky
Sousoší „Poslední píseň“ – nachází se na hřbitově a jejím autorem je olomoucký sochař Vladimír Navrátil.
Plastika „Strůjce svého osudu“ – byla zhotovena Albínem Poláškem v roce 1962 a je umístěna v Horní ulici.