Trojanovice
Trojanovice vznikly oddělením pasek od města Frenštátu v roce 1748. Klíčem k historii podhorské obce Trojanovice, do jejíhož katastrálního území patří i část Radhoště a Pusteven, je Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla. V přízemí tohoto trojanovického muzea si mohou návštěvníci prohlédnout například kopii pečeti z roku 1766, na níž je použit pro obci název Trojanovská, nebo mužský a ženský kroj, který dříve obyvatelé této obce nosili. Vzácností je také Valašský betlém z roku 1930, který vytvořil frenštátský řezbář Josef Knězek. Na místě dnešního muzea se nacházelo stavení, v němž se narodili malíř Antonín Strnadel, sochař Jan Knebl a spisovatelé Bohumír Strnadel-Četyna a Josef Strnadel.
Pustevny
Na Pustevny se můžete dostat sedačkovou lanovkou z údolí Trojanovic, která je od Frenštátu vzdálena asi 5 km.
Pustevny dostaly své jméno díky pověstem o poustevnících, které se tradovaly krajem. Lidé, zejména příznivci Pohorské jednoty Radhošť, brzy objevili v čem spočívá krása tohoto půvabného kraje a začali zde budovat turistické chaty a útulny. Jako jedny z prvních zde byly postaveny útulny Maměnka a Libušín (1894) podle projektu známého architekta Dušana Jurkoviče. Dodnes patří k těm nejcennějším kulturním památkám Beskyd. V roce 1996 získaly statut národní kulturní památky a byly zrekonstruovány do původní podoby podle dobových Jurkovičových plánů, jež byly objeveny ve Státním archivu v Bratislavě.
Dřevěné obklady stěn a stropu secesní restaurace Libušín jsou sladěny v modrém odstínu a zdi nad dveřmi a okny jsou vyzdobeny freskami a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí, které byly vytvořeny podle akvarelových studií malíře Mikoláše Aleše. Jsou na nich vyobrazeni například zbojníci Jánošík, Ondráš a Juráš nebo velitel valašských portášů Stavinoha. Kolem stolů v jídelně je rozmístěno přesně 100 vyřezávaných židlí. K unikátům budovy patří tři secesní lustry, které byly nově vyrobeny podle nikdy nerealizovaného návrhu Dušana Jurkoviče.
Z Pusteven se můžete vydat na horu, která se stala symbolem zdejšího kraje, na Radhošť.
Radhošt (1129 m)
Radhošť je nejvyšším vrcholem radhošťských Beskyd a okresu Nový Jičín. Od nepaměti přitahoval zvědavost a jitřil fantazii lidu. Valašští salašníci opředli tuto horu mnoha pověstmi a legendami, které se vyprávějí dodnes.
Radhošť bývá tradičně spojována s uctíváním pohanského boha večerní oblohy, ohňů a světel hvězd Radegasta. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli své dary. Koncem jara na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat.
Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit po svém příchodu na Velkou Moravu soluňští misionáři Konstantin a Metoděj. Vyprávění o Radegastovi má spojitost s radhošťským podzemím. Říká se, že pohanská modla byla uložena v podzemním chrámu. Horský masív Radhoště je skutečně protkán sítí podzemních chodeb, pseudokrasových pískovcových jeskyní, které dosahují délky několika stovek metrů.
Romantický pohled na Radhošť se stal inspirací pro mnohé literární velikány jakými byli například František Palacký, Jan Kollár nebo František Táborský. Hora se zároveň stala vděčným námětem pro umělce Bohumíra Jaroňka a Jana Kobzáně. Osobně Radhošť navštívili básníci Svatopluk Čech, Petr Bezruč, Otakar Březina nebo Jaroslav Seifert.
V roce 1931 bylo na Radhošti odhaleno bronzové sousoší Cyrila a Metoděje a nedaleko Pusteven Radegastova socha. Autorem obou uměleckých skvostů je Albín Polášek. Socha Radegasta byla úmyslně obrácena zády k příchozím, zatímco cyrilometodějské sousoší stojí čelem, aby návštěvníky radhošťského vrcholu vítalo. Když 4. dubna 1938 poškodil sochu Radegasta blesk, postaral se o její opravu sám Albín Polášek. V roce 1982 byla socha opět restaurována. Původní umělý kámen s příměsí železa a žulové drti se časem začal drolit, a tak bylo rozhodnuto, že se vyrobí přesná kopie Radegastovy sochy. V roce 1997 zahájili kameníci z Leskovce na Vsetínsku práci na nové soše radhošťského pohanského boha, která byla dokončena k 30. 6. 1998. Kopie byla umístěna na místě drolícího se originálu, tedy na Radhošti. Pravý Radegast dodnes stojí ve vestibulu frenštátské radnice. Od 60. let 19. století se na Radhošti konají každý rok 5. července cyrilometodějské poutě, kterých se účastní tisíce lidí.
Na Radhošti se dále nachází tzv. Cyrilometodějská kaple, kterou zbudovali lidé v dobách působení věrozvěstů Cyrila a Metoděje (jejich příchod se datuje k roku 863). Stavbu navrhl kroměřížský stavitel architekt Skibinský ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. V roce 1897 byl položen základní kámen a už v roce 1898 byla kaple dokončena. Později byla obložena šindelem a k budově byly navíc přistavěny ochozy a zvonice. Výše uvedené sousoší Cyrila a Metoděje bylo postaveno na místě kamenného kříže z roku 1805. Interiér kaple osvětluje osm oken zdobených postavami patronů české země a scénami ze života světců. Oltář zkrášluje kopie obrazu Valašské madony od Adolfa Liebschera. Obrazový triptych Valašská madona patřil a Valašsku ke kultovním obrazům poválečné doby.
Okolní města a obce
V okolí Frenštátu se samozřejmě naskýtá mnohem více příležitostí k návštěvě jiných měst a obcí. V následující tabulce jsou proto uvedeny odkazy na stránky, na nichž se dozvíte víc: